Podrážděnost, úzkost, únava, chutě na sladké, zadržování vody nebo citlivá prsa bývají často shrnuty do jediné věty: „To jsou hormony."
Jenže ženský cyklus neprobíhá odděleně od zbytku organismu. Na intenzitě premenstruačních obtíží se mohou podílet hormonální změny, citlivost mozku na neuroaktivní steroidy, kvalita spánku, energetická dostupnost, skladba jídelníčku, míra dlouhodobé zátěže i fungování autonomního nervového systému.
Proto také neexistuje jeden univerzální doplněk stravy, který by řešil PMS u všech žen stejně.
Co vlastně znamená PMS?
Premenstruační syndrom označuje soubor tělesných a psychických obtíží, které se pravidelně objevují v druhé polovině menstruačního cyklu a po začátku menstruace se zmírňují nebo ustupují.
Mezi časté projevy patří:
- podrážděnost a změny nálady
- úzkost nebo větší emoční citlivost
- únava a zhoršené soustředění
- zvýšená chuť k jídlu
- chutě na sladká nebo tučná jídla
- zadržování vody a nadýmání
- bolest nebo napětí v prsou
- bolesti hlavy
- horší spánek
- snížená tolerance stresu
Důležitá není pouze přítomnost těchto příznaků, ale především jejich časová vazba na menstruační cyklus. Pro rozlišení PMS od obtíží, které probíhají během celého měsíce, se doporučuje zaznamenávat příznaky každý den alespoň po dobu dvou po sobě jdoucích cyklů.
Pokud jsou psychické příznaky velmi silné a významně narušují práci, vztahy nebo běžné fungování, může se jednat o premenstruační dysforickou poruchu (PMDD). Ta vyžaduje odborné posouzení a nelze ji redukovat pouze na „silnější PMS".
Není to vždy nedostatek progesteronu
V oblasti ženského zdraví se často setkávám s jednoduchým vysvětlením, že za každým PMS stojí nízký progesteron.
Někdy může být nižší produkce progesteronu skutečně součástí problému. Například pokud neprobíhá kvalitní ovulace, je luteální fáze příliš krátká nebo je menstruační cyklus ovlivněn nízkou energetickou dostupností, nadměrnou fyzickou zátěží či jiným zdravotním stavem.
PMS a PMDD však mohou mít i ženy, které mají hladiny pohlavních hormonů v běžném rozmezí. Problém totiž nemusí být jen v absolutním množství hormonů, ale také v tom, jak nervový systém reaguje na jejich přirozené změny během cyklu.
Po ovulaci začíná žluté tělísko produkovat progesteron. Z progesteronu následně vzniká mimo jiné neuroaktivní steroid allopregnanolon, který ovlivňuje receptory pro GABA.
GABA je hlavní tlumivý neurotransmiter centrálního nervového systému. Pomáhá snižovat nadměrnou neuronální dráždivost a podílí se na spánku, úzkosti, emoční stabilitě i reakci na stres.
U části žen s výraznými premenstruačními obtížemi nemusí být problémem nedostatek allopregnanolonu, ale změněná citlivost GABA-A receptorů na jeho kolísání. Organismus tedy může na jinak běžné hormonální změny reagovat nepřiměřeně intenzivně.
Proč se před menstruací zvyšují chutě?
Zvýšená chuť k jídlu v druhé polovině cyklu není pouze otázkou slabé vůle.
Výzkumy ukazují, že u části žen dochází v luteální fázi ke zvýšení energetického příjmu a častějším chutím na sacharidová, sladká nebo tučnější jídla. Výsledky studií nejsou u všech žen stejné a rozdíly mezi jednotlivými cykly mohou být výrazné, určitý nárůst apetitu je však fyziologicky pochopitelný.
Po ovulaci může mírně stoupat energetický výdej. Současně klesá estrogen, který se mimo jiné podílí na signalizaci sytosti, a zvyšuje se progesteron. Organismus tak může vyžadovat více energie než v první polovině cyklu.
Problém často nevzniká samotnou zvýšenou chutí, ale tím, že žena během dne jí málo, vynechává jídla nebo se snaží chutě silně kontrolovat. Večer se potom objeví intenzivní hlad, únava a potřeba rychlého zdroje energie.
Hlad, únava a podrážděnost jsou zároveň příznaky, které se mohou objevovat při nízké hladině krevní glukózy. Pokud se přidají k hormonálně citlivější fázi cyklu, může žena subjektivně vnímat výraznější změny nálady a energie.
Stabilnější glykemie proto může intenzitu některých obtíží zmírnit, ale sama o sobě nevysvětluje příčinu PMS.
Chronický stres může ovlivnit i ovulaci
Mozek průběžně vyhodnocuje, kolik má organismus energie a jak náročné jsou aktuální podmínky. Reprodukční systém je z tohoto pohledu energeticky nákladný a citlivý na dlouhodobý nedostatek energie, nadměrnou fyzickou aktivitu i psychickou zátěž.
Hypotalamus prostřednictvím hormonu GnRH řídí hypofýzu, která produkuje hormony LH a FSH. Ty následně ovlivňují vývoj folikulu, ovulaci a činnost žlutého tělíska.
Pokud je dlouhodobě narušena energetická dostupnost nebo je zátěž příliš vysoká vzhledem ke kapacitě organismu, může dojít ke změně pulzní produkce GnRH a následně i k narušení ovulace nebo menstruačního cyklu. Tento mechanismus je dobře popsán například u funkční hypotalamické amenorey, která může vznikat v souvislosti s energetickým deficitem, nadměrným tréninkem a psychickým stresem.
Nemusí přitom jít pouze o ženu s velmi nízkou hmotností. Nízká energetická dostupnost může vzniknout i u ženy s běžnou nebo vyšší tělesnou hmotností, pokud je její příjem dlouhodobě nedostatečný vzhledem k pohybu, tréninku a celkové zátěži.
Neznamená to, že každý stres automaticky zastaví ovulaci. Krátkodobá náročná situace je něco jiného než dlouhodobá kombinace nedostatku spánku, psychického tlaku, intenzivního cvičení, kalorické restrikce a minimálního prostoru pro obnovu organismu.
Právě součet těchto faktorů bývá podstatnější než jeden izolovaný stresor.
Nervový systém není pouze psychologické téma
Autonomní nervový systém ovlivňuje srdeční frekvenci, trávení, dýchání, cévní napětí, termoregulaci, spánek, svalové napětí i vnímání bolesti.
Pokud je žena dlouhodobě ve vysoké aktivaci, může hůře usínat, častěji se budit, vnímat vyšší svalové napětí a citlivěji reagovat na běžné podněty. Současně se mohou zhoršit trávicí obtíže, bolesti hlavy nebo tolerance konfliktu a pracovního tlaku.
V luteální fázi pak nemusí vzniknout úplně nový problém. Často se pouze sníží schopnost kompenzovat zátěž, kterou organismus zvládá během zbytku měsíce.
To vysvětluje, proč žena může první polovinu cyklu fungovat velmi výkonně, ale před menstruací ji stejný režim začne výrazně vyčerpávat.
Somatická práce v tomto kontextu neznamená přesvědčovat se, že je vše v pořádku, ani mechanicky provádět dechové cvičení. Smyslem je postupně rozšiřovat schopnost vnímat tělesné změny, pracovat s mírou aktivace a rozpoznat okamžik, kdy už další výkon nepřináší adaptaci, ale pouze prohlubuje vyčerpání.
Jedna kapsle obvykle nestačí
Hořčík, vitamin B6, vápník, omega-3 mastné kyseliny nebo některé byliny mohou mít v konkrétních případech své místo. Suplementace by však měla vycházet z celkového obrazu, možných nedostatků, užívaných léků a zdravotního stavu.
Pokud žena spí pět hodin, nepravidelně jí, intenzivně trénuje, má nízký příjem energie a celý den funguje pod vysokým tlakem, samotný doplněk stravy pravděpodobně nepokryje všechny mechanismy, které se na jejích obtížích podílejí.
Stejně tak není vhodné automaticky nasazovat drmek každé ženě s PMS. Byliny nejsou univerzální a mohou ovlivňovat hormonální signalizaci, působení léků nebo průběh některých diagnóz.
Současná odborná doporučení počítají s tím, že u premenstruačních poruch bývá vhodný kombinovaný přístup. Podle závažnosti může zahrnovat úpravu životního stylu, pohyb, nutriční intervenci, psychoterapii a v indikovaných případech také farmakologickou nebo hormonální léčbu.
Jak vypadá smysluplné vyhodnocení PMS?
Při práci s klientkou proto nezačínám otázkou, jaký doplněk stravy jí chybí.
Nejprve je potřeba zjistit:
- ve které části cyklu se příznaky objevují
- zda po menstruaci skutečně ustupují
- zda probíhá ovulace
- jak dlouhá je luteální fáze
- jak pravidelný je celý cyklus
- jak silné a dlouhé je krvácení
- jak vypadá strava a energetický příjem
- jaká je pohybová a tréninková zátěž
- jak žena spí
- zda jsou obtíže přítomné také mimo premenstruační období
- zda se neobjevují známky anémie, poruchy štítné žlázy, PCOS, endometriózy nebo jiného zdravotního problému
Neexistuje jeden krevní test, který by potvrdil PMS. Diagnostika vychází především z pravidelného cyklického vzorce příznaků. Laboratorní vyšetření může být vhodné pro hledání dalších faktorů nebo pro vyloučení stavů, které mohou PMS připomínat či zhoršovat.
Podle konkrétních obtíží může lékař doporučit například vyšetření krevního obrazu, zásob železa, štítné žlázy, prolaktinu, glukózového metabolismu nebo reprodukčních hormonů. Hormonální výsledky je vždy nutné interpretovat podle fáze cyklu a klinického obrazu, nikoli izolovaně.
Kdy už PMS nepovažovat za běžnou součást cyklu?
Odborné vyšetření je vhodné zejména tehdy, pokud:
- příznaky zásadně narušují práci, vztahy nebo běžné fungování
- se objevuje výrazná úzkost, deprese, beznaděj nebo sebevražedné myšlenky
- obtíže trvají po celý měsíc a před menstruací se pouze zhoršují
- je krvácení velmi silné nebo neobvykle bolestivé
- menstruace dlouhodobě vynechává nebo je cyklus výrazně nepravidelný
- se stav náhle změnil
- jsou přítomné bolesti při pohlavním styku, vyprazdňování nebo mimo menstruaci
PMS je informace o fungování celého organismu
Menstruační cyklus může být cenným ukazatelem toho, jak organismus zvládá aktuální množství zátěže, zda má dostatek energie a jak citlivě reaguje na přirozené hormonální změny.
Proto při řešení PMS nestačí sledovat pouze estrogen a progesteron.
Je potřeba vnímat souvislosti mezi ovulací, spánkem, příjmem energie, glykemií, tréninkem, psychickou zátěží a fungováním nervového systému. U každé ženy přitom může mít největší význam jiná část této skládačky.
Smyslem komplexního přístupu není přidávat další a další doporučení. Smyslem je najít faktory, které u konkrétní ženy skutečně udržují její obtíže, a pracovat s nimi ve správném pořadí.
Právě na tomto principu stavím svou práci s ženským cyklem, výživou, životním stylem a somatickými přístupy.
Článek má informační charakter a nenahrazuje diagnostiku ani léčbu vedenou lékařem. Při závažných psychických příznacích, velmi silném krvácení nebo akutní bolesti vyhledejte neodkladnou odbornou pomoc.